SDH

Na konci roku 1899 podal řídící učitel Josef Vyhnánek návrh na schůzi OZ ke zřízení hasičského sboru v  Budětsku. Byl sestaven zřizující výbor, který připravil vše potřebné k založení sboru. Zakládající schůze sboru dobrovolných hasičů v Budětsku se konala 13. května 1900 v hostinci Jana Zapletala B 18. Do sboru se zapsalo 30 činných a 42 přispívajících členů. Prvním předsedou se stal Jan Šimek, B 69; místopředsedou a pokladníkem Jan Korec, B 17; náčelníkem Josef Přikryl, B 7; po jeho rezignaci zvolen náčelníkem Josef Páleník ml., B 38; zbrojmistrem Antonín Rečka, B 79. 

Dne 11. června 1900 byla z Čech pod Kosířem dovezena nová stříkačka, jež byla umístěna do starého skladiště naproti usedlosti č. 47. Slavnostně byla stříkačka vysvěcena v neděli 25. 5. 1902. 

První zásah budětských hasičů přišel 24. května 1901 při požáru v Rakové. Takto jej líčí hasičská kronika: 
„… bylo to v noci, a když náš sbor byl už v Rakové a trubači na stříkačce troubili hoří, tu občané Rakovští se probouzí a teprve vybíhají zpola oblečeni k ohni.“ 
Prvního hašení požárů v naší obci se účastnili budětští hasiči 14. července 1901, když hořelo na Slavíkově. Sbor byl právě na slavnosti v Ochozi. Ocitujme opět hasičskou kroniku: 
„Tu hasiči buděčtí běží přímo přes pole ke Slavíkovu, kde už dovezena stříkačka. Požár ten však pro nedostatek vody a přilehlé k sobě stavení v brzku rozmohl se na 4 obytná stavení… [č. 9, 22, 24, 10]“ 

A pak již přichází období první světové války. Rakousko-Uhersko a s ním i české země se dostávají do čtyřletého víru válečného běsnění. Takto nám líčí vyhlášení mobilizace hasičská kronika: 
„31. července kolem třetí hodiny ranní ozývají se jindy tichou a klidnou nocí smutné údery zvonu na poplach. Lidé ustrašeni a zpola oblečeni vybíhají z chalup podívat se, kde hoří neb co se děje. Nikde však není vidět oheň ani signály trubky se neozývají, na to však v zápětí ozve se bubnování Josefa Hamerky, který svým oznamovacím způsobem ohlašuje na vědomost se Vám dává z c. k. okresního hejtmanství v Litovli, že v říši rakouskouherské vyhlašuje se všeobecná mobilisace, vojáci rakouskouherské armády do 42 roků musí do 48 hodin narukovat. […] Skoro z každé chaloupky odchází v neděli 1. srpna buď otec neb syn, opouštějí rodné lány, ty útulné doškové chaloupky, z nichž mnozí se loučili naposledy.“